Jdi na obsah Jdi na menu
 

Mýty a pověry o kočkách

30. 9. 2012
Kočky jsou pro nás z hlediska jejich charakteru velmi těžko uchopitelné. Oproti psům, kteří jsou přímočaří, oddaní a závislí, jsou svéhlavé, samostatné a schopné se bez nás obejít. Lidstvo tak během svých dějin někdy kočky povýšilo až téměř na úroveň bohů, aby je zanedlouho zcela zatratilo a prohlásilo za posly pekelné.
Mýty a pověry o kočkách
 

Černé – zbožňované i nenáviděné

Doslovného zbožnění se kočky dočkaly ve starověkém Egyptě. Zřejmě to bylo hlavně jejich "nadpřirozenou" schopností vidět za šera až za tmy. Antičtí Řekové ztotožňovali kočky se ženami, hlavně s bohyní Venuší. Kočky v těchto dobách nebyly chovány jako domácí společníci.

Zvláště černé kočky se těšily v dějinách oběma pólům lidské pozornosti. Pro Egypťany byly černě zbarvené kočky oblíbenkyněmi boha smrti, a proto je chovali v naprosté úctě, aby si božstvo neštvali proti sobě.

Od středověku se pohled na černou kočku dostal do druhého extrému. Byly považovány za inkarnaci satana a převtělení čarodějnic. Kočky proto byly zcela brutálně vhazovány do ohně, napichovány na kůly, věšeny. To ještě dokonce na počátku 19. století!

Kvůli pověrám oné doby temna tak byly kočky například i zaživa zazdívány pod schody nově postavených domů, čímž měly jejich majitelům zajistit štěstí. Kočka, která by se objevila v blízkosti zemřelého člověka, musela být okamžitě usmrcena, protože by způsobila jeho proměnu v upíra. Dívkám, které měly v oblibě kočky, se prorokovalo, že se nikdy nevdají a zůstanou nadosmrti pannami. Kočky narozené v květnu to také neměly lehké, protože pověry tvrdily, že májové kočky přilákají do domu hady a opět je čekala smrt. Mírnější pověrou pro kočky byl předsudek, že prodaná kočka nebude mít zájem o lov myší.

My se dnes zaměříme na pověry modernějšího ražení, kde nenajdeme upíry ani pekelná zjevení.

Kočky nerady vodu

Pro mnohé je jistě překvapujícím faktem, že kočka umí být výborným plavcem. Její údajná nesnášenlivost vody tedy pramení jen z toho, že si ten který jedinec neměl možnost zvyknout, seznámit se s tímto živlem. Pokud jí umožníme vodu si "osahat", možná bude jejím velkým přívržencem.

Jako jsou jednotlivé kočky milující vodu spíše výjimkou, výjimkou mezi plemeny jsou turecké kočky van. Sice si nepůjdou zaplavat z rozmaru, ale pro kořist se klidně pustí doprostřed rybníka – ať to jsou ryby, nebo třeba kachny.

Kočka – parašutista

Je mylným, ale možná o to rozšířenějším předsudkem, že kočka vždy při pádu dopadne na všechny čtyři tlapky. To platí v úměře k výšce, ze které kočka padá. Čím větší výška, tím má kočka více času pro srovnání těla do patřičného tvaru a pozice, ve které by dopad bezpečně zvládla. Paradoxně jsou pro ni tedy nebezpečnější pády z malých výšek, kdy se nestačí správně natočit a může se vážně zranit.

Kočky jsou falešné

Tak to už vůbec není pravda!

K tomuto závěru mohl někdo dospět při jednoduchém srovnání kočky a psa. Jak jsme již uvedli výš, kočka je svéhlavá a dělá hlavně to, co sama uzná za vhodné a jí milé. To ale neznačí faleš. Kočka respektuje svého pána, má ho mimořádně ráda a je mu oddaná. Pokud je v rodině, svého pána si vybere sama a k ostatním členům domácnosti se může chovat rezervovaně, ale to neznamená, že by je neměla ráda. Jen si sama bude volit, kdy a s kým se pomazlí.

Kočka nalezenec se bude potulovat

Také v tomto případě z pomlouvačů hovoří nepochopení kočičí povahy. Kočky také pociťují vděčnost a velice si považují dobrého bydla. Pokud k novému pánovi pojmou důvěru, nebudou mít důvod k potulce.

Kočky rády mléko

Ano, to je sice pravda, ale není pro ně vůbec vhodné. Jejich trávicí trakt totiž není vůbec uzpůsobený pro trávení laktózy, která je v mléku obsažená. Mléko se jim v žaludku jen sráží, tím se stává nestravitelným a způsobuje tak zdravotní problémy. Koťata ještě trávicí schopnost vůči mléku mají, s pokračujícím věkem se však ztrácí. Ovšem ani dospělé kočky nemusejí být o svou oblíbenou pochoutku ochuzeny. Můžeme jim podávat speciálně upravené mléko pro dospělé kočky.

Kočka je teritoriálním zvířetem

Předsudek, že kočka velmi těžko snáší změnu svého příbytku, je spíše platná pro kočky žijící například na venkově, kdy domů chodí pouze za potravou. Pokud kočka žije v klasickém domácím vztahu s člověkem – páníčkem, stěhování pro ni neznamená až tak stresující skutečnost. Absence milované lidské bytosti je pro kočku mnohem horším psychickým zatížením, než změna pobytu.

Kočka má devět životů

Pověra o jisté nezničitelnosti je zcela nesmyslná, dokonce by mohla být ve svém důsledku pro zvíře i nebezpečná. Poraněná nebo nemocná kočka se svým pověstným "lízáním" z těchto neduhů sama vyléčit nedokáže a jako každé jiné zvíře potřebuje v případě zdravotních problémů odbornou péči veterinárního lékaře.

Jako kočky a psi…

Pokud chceme jasně a jednoznačně vystihnout nepřátelský vztah, často používáme toto zažité rčení. Filmoví nadšenci a stoupenci této pověry si jistě nadmíru užili stejnojmenný americký film, který jim dal za pravdu. Ovšem to platilo pouze na plátně. Ve skutečnosti jsou příslušníci těchto dvou papírově nesmiřitelných druhů schopni spolu existovat ve velmi přátelském vztahu. Vyrůstají-li spolu od útlého mládí, máme zde kamarády jak se patří. Dokonce ani raná socializace obou není podmínkou. Přátelství mohou navázat i jedinci již dospělí.

Kočka ohrožuje těhotenství

Už jen při vyslovení slova toxoplasmóza se všem ježí hrůzou vlasy na hlavě a přemýšlejí, co s kočkou, která s nimi doposud žila ve společné domácnosti. Vždyť přece kočky jsou přenašeči této nebezpečné nákazy! Nebojte se, nezmatkujte a hlavně nedělejte ukvapené závěry! Potenciálně nebezpečnými by mohly být kočky, které chytají myši. Hrozba totiž přichází ze syrového masa. Pokud máme běžnou domácí kočku, která byt neopouští a je živena granulemi nebo jinými průmyslovými krmivy, žádné nebezpečí nehrozí. Samozřejmě se nedoporučuje, aby si těhotná žena pořídila zvíře nové, u kterého si nemůže být jistá jeho stravovacími návyky. Tam by potenciálně k ohrožení dojít mohlo.

Černá kočka přes cestu

O černých kočkách, jejich ďábelských vlastnostech a schopnostech jsme si povídali na začátku tohoto článku. Z dávných mýtů a pověr tato přetrvává do dneška. Samozřejmě se jedná o zcela mylnou pověru. Vidíme-li během naší noční jízdy černou kočku na cestě, vidíme jen noční šelmu, která si vyrazila na lov. Hodlá ovšem lovit myši nebo jiné drobné hraboše, nikoliv samozřejmě nás - a ani nám tím nevysílá signál, že nás v dohledné době čeká nějaká katastrofa.

Lovcem za všech okolností

Ano, s tímto tvrzením nelze než souhlasit. Můžeme mít doma permanentně přejedeného kocoura Garfielda, ale jakmile zaregistruje ve svém okolí prudší pohyb, okamžitě zbystří, aktivuje své šelmovské instinkty a je připraven vyrazit střelhbitě lovit.